Otázka: Kolik utkání jste na MS pískali?

Otázka: Které z utkání bylo nejsložitější a proč?

Pavel Válek: Pro mě osobně to byl náš společný první zápas a to z několika důvodů. Prvním důvodem bylo to, že jsme na MS v indor házené přilétali přímo z ukončeného ME v plážové házené v Itálii a přechod z plážovky na normální házenou byl zejména prvních 10 minut vidět (špatný pohyb, více hráčů, celkový nepřehled...). Druhým důvodem byla úplná absence přípravných zápasů, což vlastně koresponduje s důvodem prvním. Například rozhodčí z Jižní Ameriky přijíždeli rozpískáni z Pan-Amerických her. Ale tento hendikep měli vlastně všichni evropští rozhodčí (4 dvojice - CZE, NOR, LTU, POR). Druhým pro mě zajímavým, ale také obtížným zápasem byl první zapas v mix. dvojici s Brazilcem. Brazilci nepatřili ke špičce na turnaji, ale předváděli vyrovnané výkony. Bohužel Clodoaldo byl cca o 30 cm menší než já, a tak jsme na hřišti někdy mohli vypadat komicky. První poločas se nám celkem podařil, ve druhé půli měl Brazilec několik hvizdů a vyloučení, kterým nikdo moc nerozuměl. Vyvrcholilo to 19 sekund před koncem za stavu 27:26 pro Chorvatsko. Španělé měli míč a poslední šanci vyrovnat. Z mého pohledu ne úplně jasný zákrok posoudil jako útočný faul a tím určil výsledné skóre 27:26. Zejména toto rozhodnutí nám bylo na následném meetingu vyčítáno. Ale každopádně dobrá zkušenost. Zápas s Argentincem se nám vydařil a spokojenost po něm vyjádřili i delegáti.

Otázka: Jaká byla divácká kulisa na utkáních MS?

Pavel Válek:  Víceméně se celý urnaj odehrál před prázdnými trubunami. Pouze na zápasy domácích Bahrainců bylo na 2. a 3. zápas plno. Ve třetím zápase dokonce tým Bahrainu porazil pozdější mistry světa Dány. Kulisa byla pro mě osobně docela zklamáním.

Jiří Opava: Diváci chodili na Bahrain ovšem jenom dokud se dařilo. Po tom, co domácí vyhráli základní skupinu před Dánskem, byla hala na jejich první utkání v hlavní skupině s Egyptem narvaná k prasknutí a i atmosféra byla skvělá...pak však již následovaly jen samé prohry a na poslední utkání Bahrainu o 7. místo už byla hala poloprázdná. Je potřeba ještě připomenout, že družstvo Bahrainu vedl jako hlavní kouč český trenér Petr Sulc a brankáře měl na starost Zdeněk Vaněček.

Otázka: Jak vypadal váš "pracovní" den?

Pavel Válek: Náš den byl pro nás docela rutinou. Od 8h snídaně, od 9h společný meeting, kde se probíraly jednotlivé zápasy a dělal výklad a upřesnění pravidel. Tyto meetingy trvaly cca 1-2 hodiny. První zápasy začínaly od 14 h., takže odjezd prvního autobusu byl ve 12:45. Haly byly umístěny vedle sebe, takže bylo možno v průběhu zápasu mezi halami přecházet. Většinou jsme chodili na první nebo druhý zápas (záleželo, který zápas jsme pískali a ve kterých zápasech jsme byli rezervní rozhodčí). Rezervní rozhodčí museli být připraveni v dresech a teplákovkách na tribuně. Jednou byla rezervní dvojice dokonce použita - kamerunští rozhodčí si nezjistili přesně, kdy mají zápas pískat, a tak jej propásli. Po posledním utkání jsme všichni  rozhodčí odjíždeli zpět na hotel. Příjezd v cca 22h, pak ještě večeře a pak do postele.

Otázka: Objevily se nějaké nové trendy v posuzování některých herních situací? 

Pavel Válek: Nemyslím si že by byly nějaké zásadní nové trendy. Byl tlak (obzvláště na arabské týmy) nedovolovat zastavování času a volání lékaře při každém drobném zákroku. Zejména týmy Maroka, Kataru a Alžíru měly ve svých řadách skvělé herce a IHF tlačí na to, aby byly zápasy co nejméně přerušovány. Velký důraz byl také kladen na progresivní trestání. Nebylo výjimkou, když v zápase bylo 15 - 20 vyloučených. V našich zápasech nám bylo vytýkáno zastavování času při žlutých kartách a zastavování času při 7m, a to i v situacích kdy docházelo ke střídání brankářů. Na seminářích pak byl velký důraz kladen na posuzování situací "bránění v brankovišti", "útočných faulů" a spolupráce a pohybu na hřišti.

Jiří Opava: Obecně došlo k upřesnování hlavně technických a metodických věcí. Jak již řekl Pavel, pro nás byl třeba nový výklad TO při 7m hodu. U nás praktikuje tak, že se čas přerušuje vždy, když dochází ke střídání brankáře a vždy, když je vyloučen některý z hráčů. V Bahrainu bylo nežádoucí přerušovat čas při těchto situacích v případě, že brankář, co střídal, popř. střelec byl z družstva, které hrálo přesilovku, a tak vlastně oni sami mohli ovlivnit, kolik času jim uplyne dlouhou přípravou k provedení 7m hodu.

Otázka: Na turnaji pískali rozhodčí z různých kontinentů. Byly mezi nimi při posuzování některých herních situací nějaké rozdíly (byli někteří na něco přísnější, nebo naopak benevolentnější?)

Pavel Válek: Myslím, že stejně jako v týmech, tak i v rozhodčích byly evropské dvojice o krok napřed. To dokumentuje i to, že jedno semifinále pískali Portugalci, o 3. místo pískali Norové a finále Litevci. Pro mě milým překvapením byla dvojice z Argentiny a Japonska. Nejslabší dle mého názoru byly dvojice z Bahrainu, Kamerunu, Číny (holky) a Kazachstánu. Z tohoto MS jdou na přípravný kemp na MS ve Francii Číňanky (jsou připravovány na OH v Pekingu), Egypťani (jejich výkon záležel na kvalitě zápasů - velmi dobře odpískali dvě těžká utkání) a Portugalci.

Jiří Opava: To, že jsem se zranil, je veliká škoda, protože dle nasazování Pavla na zápasy v mixovaných párech si myslím, že jsme snad patřili do té lepší poloviny rozhodčích. Mixované páry pískaly pouze zápasy ve skupinách o 9.-16. místo, jediné dva zápasy v hlavních skupinách, které pískala mixovaná dvojice, byly právě zápasy, které pískal Pavel s Brazilcem a Argentincem.

Otázka: Co chybí našim mladým házenkářům k tomu, aby se prosadili až na MS? 

Pavel Válek: Pískal jsem přípravné zápasy Bahrainu na soustředění v ČR a s našimi stejně starými reprezentanty, myslím, prohráli o 8 branek (tým Bahrainu skončil na 8. místě). Obecně lze říci, že MS je méně kvalitní než ME a například celek Austrálie či Kataru by asi moc šancí v Evropě neměl. Našim asi chybí jediné - prosadit se v těžké evropské kvalifikaci. Poté už se o výsledek nebojím...

Jiří Opava: Uplně s Pavlem souhlasím. Zejména po úspěchu ve Svédsku si myslím, že by naše reprezentace v Bahrainu určitě mohla udělat dobrý výsledek.

Otázka: Jak se vám líbil Bahrajn jako země?

Pavel Válek: V Bahrainu jsme byli asi v nejhorším ročním období. Teploty ve stínu se pohybovaly kolem 40 stupňů, na sluníčku ani nemluvím a bylo vlastně nemožné se pohybovat mimo klimatizované objekty. Jinak Bahrain je jedním velkým staveništěm, kde dochází k obrovskému stavebnímu boomu a je pravděpodobné, že do 10 let bude Bahrain jednou z finančních velmocí, a to přesto, že na území Bahrainu nejsou téměř žádná nalezistě ropy. Jinak ve 2 volných dnech jsme viděli národní muzeum Bahrainu, několik nákupních center a závodiště Formule 1. Jinak jsem se pohybovali buď v hale nebo v hotelu.

Jiří Opava: Obrovské teplo bylo venku ještě umocněno vysokou vlhkostí. Stačilo jenom přejít z hotelu do autobusu a z něj do haly, a člověk byl pěkně zpocený. Venku se vlastně téměř nikdo přes den nepohyboval, všichni pouze v klimatizovaných autech.
Např. ani na okruhu F1 nejsou v tomto období žádné závody, protože je tento okruh uprostřed pouště a teploty jsou pro jezdce i stroje nesnesitelné.

Děkuji za rozhovor.  

Pavel Válek s Jiřím Opavou poskytli také několik fotografií, které pořídili v Bahrainu a vy si je můžete prohlédnout v sekci Galerie . 

Přidat komentář
Komentujte prosím relevantě k obsahu článku. Vyplnění položek označených hvězdičkou je povinné.
Jméno:*
E-mail:
Homepage:
Předmět:
BBCode:
Komentář:*
Kód:*

Powered by AkoComment!