Postup rozhodčího:

Rozhodčí by se v těchto situacích, kdy jsou emoce pochopitelné, měli soustředit na prevenci. Jakékoliv snaze o porušení pravidel musí být ústně či gesty zabráněno. Teprve poté, co osoby tohoto varování nedbají a dále porušují pravidla, musí být potrestány.

16. Vysvětlivka: Pokud hráč opustí hrací plochu mimo prostor pro střídání z „bezelstného“ důvodu a beze snahy získat výhodu, není toto považováno za nesportovní chování ani za chybu při střídání. Příklad: hráč bere vodu nebo ručník přímo vedle střídačky (nebo za brankou) nebo hráč se pohybuje po vyloučení „sportovním způsobem“ ke střídačce a překročí postranní čáru mimo prostor pro střídání.

Postup rozhodčího:

Rozhodčí by se neměli soustředit na tato „bezelstná“ jednání. Pokud například vyloučený hráč opustí hrací plochu bez protestu, není důvod brát to za chybné opuštění hrací plochy mimo vyznačený prostor pro střídání.

17. Rozhodčí jsou povinni sledovat chování hráčů a funkcionářů od jejich příchodu do místa utkání. Chování, které by bylo potrestáno v průběhu hry musí být potrestáno také před jejím začátkem. Možné je napomínání a diskvalifikace. Rozhodčím není v takovýchto situacích jasné, zda se provinivší osoba účastní utkání. V extrémních případech je toto zřejmé až po začátku utkání. Potrestání může být v takovýchto případech provedeno až po tomto zjištění. „Dodatečná“ diskvalifikace nevede k vyloučení, neboť by k němu nevedla ani diskvalifikace před utkáním. Žlutá karta za chování před začátkem hry by neměla být udělena po začátku hry, pokud hráč nebo zodpovědný vedoucí (nebo jiný funkcionář) byl již žlutou kartou potrestán.

Postup rozhodčího:

Při provinění proti rozhodčím nějakou osobou ještě před utkáním musí rozhodčí podniknout vše, aby ještě před začátkem hry zjistili, zda se jedná o osobu (hráče, funkcionáře) účastnící se hry. V tomto případě je možné vynést trest ještě před začátkem utkání. V případě diskvalifikace může družstvo tuto osobu nahradit.

18. Pravidlo 15. již jasněji počítá s následky při porušeních pravidel před provedením hodu, během provádění hodu bez zapískání a během provádění hodu na zapískání. Poslední případ vede většinou ke ztrátě míče ve prospěch soupeře. V ostatních případech dochází normálně k opravě a opakování.

Postup rozhodčího:

Zjistit, zda došlo ke hvizdu nebo ne a teprve poté jednat. Pokud nebylo pískáno, při okamžité ztrátě míče družstvem po porušení pravidel nechat hrát.

19. Vysvětlivka: Hráč provádějící hod smí při provádění 7-m hodu stát až jedem metr za čárou, pravděpodobně aby se vyvaroval toho, že se této čáry dotkne nebo ji překročí. Toto se netýká postavení ostatních hráčů.

Postup rozhodčího:

Jako dříve dbát na střelbu z výskoku.

20. Pravidla zřetelně stanovují, hráč provádějící hod se může, po provedení vhazování, výhozu, volného hodu nebo 7-m hodu, dotknout míče teprve poté, co se tento dotkl tyče či břevna soupeřovi branky, bez ohledu na to, zda se jej mezitím dotkl jiný hráč. Odpovídající komentář chybí pro hod brankáře. Po otázkách týkajících se brankářů je toto již objasněno. Brankář již ví, že se může beztrestně dotknout míče i ve výjimečném případě, že se tento odrazil od branky soupeře.

21. Před několika lety bylo povoleno, při některých akcích IHF, nasadit do hry 14 hráčů, přestože pravidla předpokládají pouze 12. Mnoho svazů využilo svého práva pro některá nebo všechna svá družstva přijmout stejnou změnu. Proto byla pravidla, na základě pozitivních zkušeností, přizpůsobena.

22. Od roku 2001 platí nová definice pro hod brankáře, která zahrnuje i situace, ve kterých brankář chytí, nebo se zmocní míče v prostoru brankoviště. Bylo zdůrazněno, že míč je „mimo hru“, když jej má brankář v brankovišti v rukou pod kontrolou. Míč je v držení brankáře a žádnému z hráčů není dovoleno se míče dotknout. Poslední věta také platí pro příklad, když míč leží v brankovišti, nebo se v brankovišti kutálí (je v tomto případě míč „ve hře“). To obecně není až příliš prakticky důležité. Nicméně je to rozdíl, pokud tým brankáře poruší pravidla v momentě kdy brankář drží míč, nebo míč leží či se kutálí v brankovišti. Když je míč „mimo hru“ musí být hra znovu zahájena hodem brankáře, ale pokud je míč „ve hře“ vede porušení pravidel ke ztrátě míče, typicky volný hod pro družstvo soupeře.

Postup rozhodčího:

Pokud dojde k zapískání od stolku kvůli špatnému střídání družstva brankáře, musí si být rozhodčí jisti, kdy došlo ke hvizdu, zda byl míč „ve hře“ nebo „mimo hru“. To samé platí pokud rozhodčí zapíská kvůli nesportovnímu chování kohokoli z týmu brankáře.

23. Není to nová interpretace, ale je nyní nově výslovně objasněno co se stane, pokud je hráč vyloučen do konce utkání za násilnost, když právě obdržel vyloučení na dvě minuty (nebo zrovna běží čas vyloučení). V těchto případech je vyloučení nebo redukce začleněna do vyloučení do konce utkání a tým jednoduše hraje oslaben o jednoho hráče po zbytek hrací doby.

Postup rozhodčího:

Rozhodčí si musí být jisti tím, že účinek předchozích trestů uplynul.

24. Vždy bylo dovoleno hrát s míčem v leže, v kleče nebo v sedě. I když je v obecných pokynech pro provádění hodů , že rozehrávající hráč musí mít alespoň část jedné nohy v neustálém dotyku se zemí, způsobovalo to nejistotu zda je hod proveden, pokud je rozehráván z leže, kleče nebo v sedě. Odpověď tedy je, že není nikde v pravidlech uvedeno, že je to zakázáno, čímž jsou podmínky pro provádění hodů splněny. Typicky se toto jedná případu, kdy se hráč nachází kvůli předchozímu faulu na zemi a má šanci rychle rozehrát volný hod, než že by musel před tím vstát. Toto je samozřejmě v duchu pravidel.

Postup rozhodčího:

Tyto situace nastanou velmi rychle a rozhodčí si pouze musí být jisti, že hráč je v zásadě na správném místě a dotýká se jednou nohou hrací plochy.

25. Mělo by být zabezpečeno, aby hra nebyla narušena zapískáním z prostoru hlediště – obecenstvem. Právě tak nesmí být potrestáno družstvo v případě zásahu „vyšší moci“ (výpadek elektrické energie) v rozhodující herní situaci.

Příslušné pravidlo 14:1c bylo doplněno odpovídajícím způsobem, aby rozhodčí mohli nařídit 7m hod také v případě, že hra byla přerušena vnějšími vlivy a těmito zásahy byla náhle zmařena jasná branková příležitost. Opačně ale také platí, že hra musí být přerušena, když se obránce kvůli cizímu zavinění (hvizd) nechá zmýlit a v jasné brankové příležitosti soupeře (která by jinak nenastala) přestane aktivně hrát. Obránce a útočník musí být posuzováni stejným způsobem.

Postup rozhodčího:

Rozhodčí si musí být jisti vznikem jasné brankové příležitosti a při tom zohlednit pozici všech hráčů. Při cizím narušení – zapískání z hlediště - dochází k přerušení útočné akce a k znejistění hráče.

 
26. Funkcionáři družstva nebo hráči mohou opustit prostor střídačky před koncem utkání i bez zvláštního povolení. Místo v hledišti nebo jinde však neznamená, že tato osoba je mimo kontrolu rozhodčích. Všechna provinění zůstávají postihnutelná. Funkcionář družstva, který odejde z prostoru střídačky, ztrácí právo vést a starat se o družstvo.

Postup rozhodčího: 
Rozhodčí by měli zakročit, když se funkcionář pokouší o vedení družstva ze změněného místa, nebo když se hráč nebo funkcionář nepřiměřeně chovají. V tomto případě se musí rozhodčí s danou osobou vypořádat účelným potrestáním, případně nařízením k opuštění prostoru střídačky.

27. Hráč nesmí opustit hrací plochu za účelem získání taktické výhody. Hráč nesmí překročit postranní čáru, aby dribloval nebo obíhal protihráče mimo postranní čáru za účelem získání výhody. Toto chování vede k volnému hodu soupeře. Hráč nesmí také stát za postranní čarou, když čeká na přihrávku, nebo z tohoto místa získává výhodu rychlého startu. V takovém případě se hráč upozorní, aby se vrátil na hrací plochu. Když se nadále podobná situace a chování hráče opakuje, vede toto ke ztrátě míče a k volnému hodu soupeře.

Postup rozhodčího:

Je třeba rozlišovat mezi situacemi, když hráč nedokáže včas zabrzdit a zastavit, čímž překročí postranní čáru a mezi tím, když hráč úmyslně běží s míčem, nebo čeká na přihrávku v prostoru za postranní čárou. Při druhém případě je zapotřebí dát jasné znamení rukou (nebo verbálním vysvětlením) a zajistit, aby to hráč zaregistroval a pochopil. Důraz je kladen na prevenci.

 28. V minulých letech byla provedena některá zlepšení zavedením varovného signálu pro pasivní hru. Tyto signály musí být ukázány (také při rozhodnutí pro volný hod útočícího družstva), až do ukončení útoku, nebo do doby, kdy tento znak již není platný. Znak ztrácí svoji platnost při progresivním trestání proti hráči nebo funkcionáři bránícího družstva, nebo když míč byl vystřelen na bránu a odrazil se od brankáře nebo branky zpět k útočícímu družstvu. V tomto případě dostává družstvo, které získalo míč, znovu příležitost k útočným akcím.

Dále bylo zdůrazněno, že zdržování nepřesvědčivou (fingovanou) střelbou je posuzováno jako pasivní hra. V souhrnu to znamená zdržování i při provádění výhozu, hodu brankáře nebo volného hodu. V prvním takovém případě se může rozhodčí zdržet rozhodnutí pro varovný signál, ale po opakování musí neodkladně varovný signál pro pasivní hru ukázat (naznačit). Výjimka: Hrací doba (a stav hry) je (jsou) toho druhu, že je nutnější a přiměřenější zapískat time-out, než varovný pokyn či varovný znak.

Postup rozhodčího:

Reagovat na každý případ, ve kterém již varovný signál neplatí, a nechat ruku klesnout. Zajistit, aby družstvo získalo příležitost k novému budování útočné fáze. Pokud jste po ukázání varovného signálu již připraveni jednat, zvolte si správný moment: hvizd pro volný hod nesmí být uskutečněn pokud mužstvo konečně střílí na bránu. Je nutno zapískat time-out při zdržování hodu-místo gestikulace nebo varovného signálu- když se počítá každá sekunda, všeobecně v konečné fázi vyrovnaného zápasu.

KONEC SERIÁLU

1.díl seriálu najdete zde . 

Přidat komentář
Komentujte prosím relevantě k obsahu článku. Vyplnění položek označených hvězdičkou je povinné.
Jméno:*
E-mail:
Homepage:
Předmět:
BBCode:
Komentář:*
Kód:*

Powered by AkoComment!